Jediné, co mě teď zajímá, je sehnat chlapům trochu čerstvého masa.
Treba da brinemo samo o tome da momci dobiju sveže meso. - Da.
Víš, co mě na tom štve?
Znaš li šta me najviše nervira?
Jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo.
Ti si najbolja stvar koja mi se ikad dogodila.
Byla to nejlepší, co mě kdy potkalo.
Ona je najbolja stvar koja mi se dogodila, Alane.
Nebylo těžké se rozhodnout poté, co mě tvůj drahý Viktor zradil.
Оног дана када ме је издао твој предивни Виктор, моја одлука је донета.
Ani nevím, co mě to popadlo.
Ne znam šta me je spopalo.
Co mě na tom projektu lákalo?
Šta je mene privuklo kod ovog projekta?
To bylo to nejlepší, co mě napadlo.
To je najbolje što sam mogao smisliti.
To je to, co mě sem přivedlo.
To me je i dovelo ovde.
A je mi jedno, co mě to bude stát.
Nije mi važno èega æe me koštati.
To je to, co mě zajímá.
To je ono što mene zanima.
Jedna z věcí, co mě naučil bylo, že když to není tvoje válka, vyber si vítěznou stranu.
Видиш, ствар којој ме је он научио, била је... када то није твој рат, ти се придружи страни која ће да победи.
Ale co mě vystrašilo tak byl fakt, že jsem jim to dovolil.
Ali ono što me plašilo je èinjenica da sam im dopustio.
To bylo to první, co mě napadlo.
To sam prvo pomislila kad sam ga ugledala.
Jediné, co mě zajímá, je zachování Sparty.
Jedina briga mi je oèuvanje Sparte.
To je první, co mě napadlo.
To je prva stvar koja je došla na pamet.
A to je to, co mě trápí.
I to je ono što me se ne tiče.
Zkusila jsem všechno, co mě napadlo.
Pokušala sam sve èega sam se sjetila.
A první, co mě přitahovalo nebo zaujalo, byl tento pohled z ulice -- což je tato ocelová konstrukce, trochu rezavá, tato industriální památka.
Оно што ме је прво привукло или заинтересовало, био је поглед са улице - та челична конструкција, некако зарђала, индустријска реликвија.
První, co mě přivedlo na tuto myšlenku, byl nedávný blogový příspěvek Dereka K Millera, byl to novinář píšící o vědě a technice, který zemřel na rakovinu.
Прва ствар која ме је навела да о овоме разишљам је био блог који је нешто раније ове године направио Дерек К. Милер, новинар специјализован за науку и технологију, који је умро од рака.
A jen pár let po tom, co mě pustili, jsem se tam zase vrátil a vedoucí oddělení popálenin byl hrozně šťastný, když mě uviděl -- a říkal: "Dane, mám pro vás úžasnou novou metodu léčení."
Nekoliko godina pošto sam izašao, vratio sam se i predsednik odeljenja za opekotine je bio uzbuđen što me vidi - rekao je, "Den, imam fantastičnu novu terapiju za tebe."
Tento graf vypadá nudně, ale je to právě tento graf, co mě každé ráno nabudí a probouzí.
Ovaj grafik izgleda dosadno, ali onje razlog mog uzbuđenja i ustajanja svako jutro.
A co mě jako psycholožku nadchlo nejvíce, byla ta myšlenka, že bychom naše zkušenosti z virtuálního světa o nás samých, o naší identitě mohli využít k zlepšení našich reálných životů.
Као психолога, највише ме је узбудила идеја да ћемо, оно што смо у виртуелном свету научили о себи, о свом идентитету, искористити да живимо бољим животом у реалном свету.
Ale když se podívám zpět na to, co mě naučili o jedinečnosti a komunikaci a lásce, uvědomím si, že tohle jsou věci, které bych nechtěla vyměnit za normálnost.
Vratila sam misli na stvari kojima su me učili o individualnosti, komunikaciji i ljubavi i shvatila sam da su ovo stvari koje ne bih zamenila sa normalnošću.
Já osobně jsem o tom začal přemýšlet poté, co mě navštívil jeden student.
A što se mene lično tiče, počeo sam da razmišljam o tome nakon posete jednog studenta.
Co mě přimělo k pohybu, byla sociální interakce.
Ono što me je pokrenulo je bila društvena interakcija.
(Smích) Co mě na těchto bouřích opravdu vzrušuje, je jejich pohyb, způsob, jakým se se svými mammatus mraky připomínajícími lávové lampy víří, točí a vlní.
(Smeh) Kod ovih oluja me zaista uzbuđuje njihovo kretanje, način na koji se uvijaju, okreću i talasaju se, sa njihovim mamatus oblacima, nalik lava-lampama.
Když se podívám na tuto budovu, a pak si představím nemocnice dnes, co mě překvapí, je ambice této budovy.
Kada pogledam ovu zgradu i razmislim o bolnicama danas, zapanjuje me ambicija ove zgrade.
a byl to právě soucit a empatie mé rodiny, přátel, profesionálů, a někdy dokonce cizích lidí, co mě zachránilo.
a saosećanje i empatija moje porodice, prijatelja, profesionalaca, a ponekad čak i stranaca su me spasili.
Co mě ohromilo, byl kontrast mezi lehkostí mého příspěvku na blogu a tíživostí těchto e-mailů.
No zatekao me je kontrast između svetlog tona mog članka i natmurenosti ovih imejlova.
Nicméně, nedávno se stalo něco zvláštního v mém životě a v mé kariéře, co mě přimělo přehodnotit celý svůj vztah k této práci.
Кад сам то рекла, нешто чудно се десило недавно у мом животу и мојој каријери, што ме је навело да преиспитам своју везу са овим послом.
Co mě na tom v tuto chvíli tak vzrušuje je, že spojením špičkové technologie – robotiky a bioniky – se staletou poezií se dostáváme blíže k porozumění naší společné lidskosti.
Ono što mi se čni posebno uzbudljivim jeste to što se kombinovanjem najnovije tehnologije robotike, bionike, i drevne poezije približavamo shvatanju celog ljudskog roda.
Pro dosažení úspěchu jsem vždy dělal to, co mě baví.
Na putu ka uspehu, uvek sam radio ono što volim.
1.6550440788269s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Da li misliš isto što i ja? 